Investice do zlata jsou dobře uložené peníze, hodnotu zlata prověřily světové dějiny

Jistotu, že investice do zlata jsou dobře uložené peníze, má lidstvo již po tisíce let. Svět a život se za tu dobu radikálně změnil, co však zůstalo nejstálejší, to je právě hodnota zlata. Jak zlato výhodně nakoupit a přitom se nenechat napálit?

„Češi jsou na rozdíl od našich západních, ale i některým východních sousedů spíše nedůvěřiví a zdrženliví. I přes značný nákupní boom v posledních dvou letech značně zaostáváme za jinými zeměmi,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Jan Žák, obchodní ředitel obchodu Zlaťáky.cz.

Možností, jak zhodnotit své peníze je v současnosti spousta. Proč by měl člověk investovat právě do zlata?
Zlato určitě není jedinou správnou ekonomickou investicí, kterou by měl člověk ve svém životě zrealizovat. Existenci zlata jakožto pravého aktiva znají generace lidí více než 5 000 let. Jinými slovy se jedná o jediné, historií prověřené peníze, jejichž existenci neurčují politici či bankéři, ale omezená zásoba drahých kovů na naší planetě. Hovoříme o aktivu, které nelze libovolně „natisknout“ ani virtuálně zhodnocovat. Staré židovské pravidlo říká, že třetina peněz by měla být uložena v akciích, třetina v nemovitostech a třetina ve zlatě či jiných drahých kovech.

Jak vůbec obchod se zlatem funguje? Kde se dá nakoupit, prodat a jak se zorientovat v jeho ceně?
Nakupovat zlato lze několika způsoby. Můžete do něj investovat například formou certifikátů, kontraktů či jiných „virtuálních“ aktiv. Jelikož věřím pouze skutečným hodnotám, které jsou prověřeny generacemi, dovolím popsat pouze obchod s fyzickým zlatem.

Nákup zlata:
Certifikované fyzické zlato lze zakoupit u obchodníků s drahými kovy nebo v některých bankovních domech. Upozorňuji, že nyní hovoříme o tzv. investičním zlatě v podobě slitků či mincí, nikoliv o zlatě, jež je prodáváno ve špercích, granáliích, nebo v jiných produktech. Na rozdíl od těchto produktů má investiční zlato certifikaci a likviditu stanovenou burzovní autoritou asociace LBMA v Londýně.  Dále je investiční zlato osvobozeno od daně z přidané hodnoty (DPH). Což je určitě dosti podstatný argument z pohledu investice.

Výkup zlata:
Určitě jednou z největších předností investice do drahých kovů a investičního zlata především je jeho likvidita, tedy možnost kdykoliv a takřka kdekoliv toto aktivum prodat za předem jasně definovanou cenu. Obvykle nejlépe prodáte „své“ zlato u obchodníka, u kterého jste předtím nakoupili. Tzv. „spread“ tedy rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou bývá nejpříznivější. Pokud nicméně váš obchodník negarantuje zpětný odkup, lze prodat toto zlato u jiného obchodníka, avšak za nějaký drobný poplatek. Dále je také možnost zlato prodat takřka v kterékoliv bance světa. Pokud bych chtěl předvídat katastrofické scénáře, je lepší si zlato ponechat a v budoucnu jej opět směnit za cokoliv jiného, pro vás v aktuální moment potřebného.

Cena zlata:
Aktuální prodejní (i výkupní) cenu zlata určuje komoditní a měnová burza. Obvykle je cena stanovena na základě aktuální tzv. spotové ceny zlata a ceny měny, ve které je zlato obchodováno. Ne vždy se jedná o měnu dolaru, neboť většina evropských rafinerií obchoduje se svými obchodníky dále v eurech. Tj. výpočet ceny zlata je stanoven na základě ceny zlata na burze a ceny eura na měnové burze. Jen pro úplnost, někteří obchodníci mohou obchodovat také na základě ceny, která je stanovena londýnskou burzou, tzv. „London fix“. Ta se aktualizuje pouze 2x denně (dopoledne a odpoledne).

Z čeho se tedy přesně skládá konečná cena investičního slitku nebo mince?
V prvé řadě se tedy jedná o výše popsaný mechanismus kalkulace ceny, tedy cena drahého kovu a měny. Je potřeba si uvědomit, že v této fázi máme vyjádřenu pouze cenu „surového zlata“. Dále je tedy třeba tento kov uvést do další formy, která zaručuje zmiňovanou obchodní likviditu, tedy do podoby slitku či mince. Marže afinerie je stanovena od 3% do 30% podle velikosti mince či slitku. Obecně platí pravidlo, že čím je slitek či mince těžší, tím je jeho tzv. „premium“ (poplatek za afinaci) nižší. Optimální investici tedy doporučuji od hmotnosti 1 oz (jedné troyské unce, 31,1g). Poslední článek tvoří marže samotného obchodníka. Ta se obvykle pohybuje od 0,1% do 2%. Někteří obchodníci prodávají samozřejmě s vyšší marží, avšak v tomto případě vám obchod nedoporučuji!

Podle analytiků cenné kovy poskytují spíše ochranu před inflací než zisk. Komu byste takovou investici doporučil?
Investici do zlata bych de facto doporučil komukoliv. Na rozdíl od papírových peněz je investice do drahých kovů vždy bezpečná a garantuje ochranu před znehodnocením. Samozřejmě pravdou zůstává, že čím je delší interval vaší investice, lze lépe pozorovat tento vývoj a lépe demonstrovat skutečnou hodnotu těchto faktorů. Můžeme tedy říci, že tyto drahé kovy by neměly chybět v portfoliu každého, kdo vnímá rizika dnešní doby, stejně jako svou povinnost uchovat majetek pro další generace.

Pro zjednodušení si dovolím uvést příklad. Před deseti lety tj. v roce 2002 stála 1 unce zlata zhruba 450 dolarů, při průměrném kurzu 35 Kč/USD je tedy cena zlata 15 750 Kč za jednu unci. Dále uveďme, že malý byt o velikosti 1+1 v krajském městě stál v té době cca 300 000 Kč. Hodnota nemovitosti tedy odpovídá ekvivalentu cca 20 uncí zlata. V dnešní době lze tento byt o stejné velikosti pořídit zhruba za 600 tis korun. Počítáte-li se mnou, tak při aktuální ceně 29 000 Kč za 1 unci se jedná o zhruba stejný ekvivalent 20 uncí zlata. Tato kalkulace je vypočtená cena po výrazné korekci ceny zlata. V případě ceny před několika měsíci by vám stačilo k nákupu nemovitosti ještě menší počet uncí zlata!

Každý střadatel se tedy může rozhodnout, zda-li se chce probudit po 10 letech s bankovním účtem, na kterém bude mít hotovost cca 350 tis nebo s 20 uncemi zlata, které budou mít reálnou kupní hodnotu podstatně vyšší (např. pro nákup stejného bytu jako před 10 lety).

Zlato či stříbro lze brát jako uchovatel aktuální hodnoty majetku, nikoliv jako garantované růstové aktivum. Ekonomika vždy prochází určitými cykly a rozhodně je někdy lepší proměnit zlato na hotové peníze, za které realizujete nákup dalších reálných aktiva – například zmiňované nemovitosti. Rozhodně se však jedná o reálnou ochranu proti inflaci, kterým jsou vaše peněžní úspory každoročně znehodnocovány. Je třeba si uvědomit, že reálná inflace je více než 10 % ročně. Reálnou inflaci poznáte na ceně spotřebního koše, nikoliv na papíře ministerstva financí.

Co se vyplatí nejvíce? Kupovat šperky, mince a medaile, nebo přímo zlaté cihly?
Pokud budeme hovořit o investici, nikoliv potěšení, určitě se vyplatí nakupovat mince či slitky. Šperky a medaile tedy lze vnímat spíše jako zmiňované potěšení či ryzí sběratelství. Avšak i pokud zúžíme výběr na slitky či mince, není odpověď úplně jednoduchá. Je třeba se dále zorientovat v nabídce a to především mincí. Rozhodně je značný rozdíl mezí investicí do tzv. cihliček, či investičních mincí a tzv. numismatiky. Pro zjednodušení orientace si dovolím přiblížit a zjednodušit portfolio drahých kovů. Obecně se tento druh investic dělí do dvou základních kategorií.

První kategorii tvoří tzv. investiční zlaté a stříbrné mince či slitky (cihličky). Tyto mince a slitky nemají žádnou sběratelskou (numismatickou) hodnotu a jsou pouze samotnou investicí do drahého kovu. Rozdíl mezi investiční mincí a slitkem spočívá pouze v jiné formě rafinace, tj. někomu se více líbí „kolečka“ jinému „cihličky“. Všechny tyto investiční mince a slitky se razí v nelimitním nákladu, a tedy pouze dle přijatých objednávek.

Druhou kategorii tvoří tzv. zlaté a stříbrné pamětní mince. Na rozdíl od první kategorie mají tyto mince další přidanou hodnotu. V oboru numismatiky je samotné sběratelství dáno především limitním emisním nákladem, konkrétní událostí či tématem, ke které je daná mince vázána a také významností emitenta či zpracovatele. Na českém trhu se jedná pouze o mince od České národní banky.

Dovolím si ještě přidat doplňující otázku - Do čeho je tedy nejvýnosnější investovat?
Každá z těchto kategorií má rozhodně své výhody a nevýhody!

První kategorie - investiční mince a slitky mají výhodu především v likviditě. Tyto mince či slitky lze ihned odprodat za předem definovanou cenu a to kdekoliv ve světě v bance či u obchodníka. Nevýhoda této investice je v její volatilitě (výkyvu ceny přímo závislé na burze) - hodnota vaší investice je přímo závislá na vývoji ceny zlata na komoditní burze a také měny, ve které je mince obchodována. Není zde žádná další přidaná hodnota.

Druhá kategorie - pamětní mince představují výhodu především ve stabilitě investice. U těchto mincí dochází ke sběratelskému zhodnocení a to nad rámec zhodnocení samotného růstu ceny drahého kovu. V případě poklesu či turbulencí na komoditním či měnovém trhu jste chráněni před ztrátou. Máte totiž jakousi spodní cenovou hladinu, pod kterou vaše investice neklesne. Za nevýhodu lze považovat pouze delší likviditu. Samozřejmě je vše otázka prodejní ceny. Pokud chcete minci prodat okamžitě, není také žádný problém, avšak cena nebude samozřejmě ta nejvyšší možná. Pokud ale nabídnete tuto minci na sekundární trh (sami či skrze obchodníka), obdržíte obvykle odpovídající cenu – avšak musíte chvíli počkat. Určitě také hraje roli trh, na kterém mince nabízím tj. z pohledu emitenta mince – zdali se jedná o českou či zahraniční minci. Na českém trhu budou rozhodně likvidnější české mince a na mezinárodním poli zpravidla zahraniční emise renomovaných mincoven.

Jaký vztah mají Češi ke zlatu? Ražba mincí tu má poměrně dlouhou tradici sbírá po světě různá ocenění. Jaké zlato se v Česku nejvíce prodává?
Češi jsou na rozdíl od našich západních, ale i některým východních sousedů spíše nedůvěřiví a zdrženliví. I přes značný nákupní boom v posledních dvou letech značně zaostáváme za jinými zeměmi. Obvyklá hodnota aktiv drahých kovů ve vyspělých zemích představuje zhruba 10 - 15 % majetku. Samozřejmě je to ještě trochu méně než zmiňované židovské pravidlo, ale jedná se o průměr. Nicméně v České republice je objem těchto investic zhruba 3 - 5 %. Což je určitě velice málo. Pokud se bavíme o ražbě mincí, tak samozřejmě máme úspěšnou historii. Nicméně pro upřesnění je třeba mít na paměti, že vyjma mincí z emise České národní banky razí české mincovny (na trhu jich je několik) pouze medaile. Tyto medaile se následně prodávají s 20% DPH a nejsou tedy úplně ideální investicí z pohledu přidané hodnoty a následné likvidity.

O nákupu zlata přesvědčoval své komplice i exhejtman David Rath; chtěl tak schovat špinavé peníze. Není právě taková snaha často důvodem k nákupu zlata? Rath se chtěl také vyhnout DPH. Stíhaný hejtman si podle odposlechů také pochvaloval, že zlato zabere méně místa než bankovky. Jak náročný je tento materiál na péči? Můžeme ho skladovat třeba v krabici od vína?
Právě jedinečné vlastnosti fyzického dělají z tohoto kovu uchovatele hodnoty a tedy jedinečné aktivum.  Unikátní fyzikální vlastnosti tohoto kovu jej činí věčným. Zlato je jeden z nejstálejších a chemicky nejodolnějších materiálů. Nekoroduje a ani se neopotřebovává. Jediná sloučenina, se kterou tento kov reaguje, je kyselina lučavka královská. Nezničí jej tedy ani kyselina sírová či jiné agresivní sloučeniny. Díky své vysoké hustotě dokáže i v relativně malém objemu koncentrovat značnou hodnotu. Z tohoto pohledu je tedy ideální též jeho skladování či následná mobilita. Ze všech těchto důvodů se samozřejmě stává tento kov velice oblíbený též pro ukrytí nelegálně nabytých prostředků či pro jeho anonymitu držení. Což je dnes i v budoucnu velmi tíživá otázka.

Před prodejci zlatých mincí a medailí jsou lidé často varováni kvůli nekalým obchodním praktikám. Snad každý někdy objevil ve schránce dopis se „zaručeně výhodnou“ nabídkou. Nekazí vám takový letákový byznys pověst?
Bohužel máte pravdu. Kvůli některým nestandardním praktikám několika málo společností může být objektivní posouzení této investice narušeno a zpochybněno. Aktuálně se nejedná na našem trhu pouze o některé zásilkové společnosti.

Současný trh je také deformován podomními prodejci zlata, kteří sice dělají „medvědí“ službu osvěty informací, avšak prodají vám tyto drahé kovy se značnou marží. Jejich marže musí totiž pokrýt celou strukturu takto vytvořené obchodní sítě. Také si dovolím varovat před některými druhy  „spoření do zlata“. Některé programy samozřejmě nepředstavují riziko, ale jsou zde i některé společnosti, které nemají dobré úmysly. Vyvarujte se společností, které vám dávají do ruky pouze jakýsi certifikát či smlouvu o svěření a uchování „vašeho zlata“.

Myslím, že z informací, které si lidé předávají celé generace, pramení pravidlo, že lze věřit pouze tomu, co vidím, či mám reálně k dispozici. Doporučují tedy nakupovat u ověřených obchodníků, kteří jsou registrování u ČNB,  nebo u Puncovního úřadu a mají svoji dlouhodobou tradici na trhu. Určitě je z těchto důvodů lepší nakoupit fyzicky 1g zlata – slitku než posílat někam peníze.

Samozřejmě argument nižší ceny za 1g může mít svou váhu. Z dlouhodobého hlediska je určitě riziko pádu těchto společností závažnější argument, než několik málo korun navíc za 1g čistého fyzického zlata. Toto samozřejmě platí pro naše spoluobčany, kteří mají tzv. hlouběji do kapsy. Ostatní lidé, kteří mají lepší osobní ekonomickou bilanci by měli určitě investovat ve vyšších gramážích a ve formě výše popsané.