Funkce zlata v ekonomice Turecka

Patrně téměř nikde jinde na světě není zlatu přisuzována taková důležitost jako v Turecku. Zlato bylo již od dob starověké Lýdie klíčovou součástí života tamních lidí. V současném světě tato země dokazuje, že je role zlata v moderní společnosti všestranná. K platbám zlatými mincemi, náboženským rituálům a společenským zvyklostem v poslední době přibyla další významná funkce zlata, a to být součástí finančního systému zavedením nových finančních produktů přímo spojených s investicemi do zlata. Z hlediska spotřeby zlata patří Turecku celosvětově čtvrté místo a v posledních dekádách roste také turecká produkce zlata.

Tradice těžby zlata v Turecku je poměrně historickou záležitostí, avšak velkokapacitní těžební průmysl se začal vyvíjet až v polovině 80. let minulého století v souvislosti s tehdejšími reformami. S objevením nových rozsáhlých ložisek zlata, zejména dolů Ovacik a Kışladağ, jež byly otevřeny až v roce 2006, se zvedla vlna zahraničních i domácích investic, což vedlo k rapidnímu nárůstu produkce. Od počátku nového tisíciletí byl průměrný roční růst těžby zlata ve výši 20 %. I když se může tento růst jevit jako impozantní, pravděpodobně představuje pouze zlomek celkového potenciálu Turecka. Růst těžebního průmyslu však není bez rizika zejména z pohledu administrativních záležitostí včetně udělování licencí k těžbě či v souvislosti se současnou nestabilní politickou situací regionu. Společně s těžbou zlata roste i význam recyklace této komodity. Turecká nabídka recyklovaného zlata se v posledních dvaceti letech zvýšila zejména v souvislosti s bankovní krizí v roce 2001, kdy turecká lira v prvním čtvrtletí oslabila vůči dolaru téměř o třetinu, a dále během celosvětové finanční krize v letech 2008 – 2009, kdy měna opět silně oslabila a inflace se pohybovala ve výši 8 %. Právě z obav ohledně vysoké inflace a měnovým výkyvům spatřují Turci po generace ve zlatě jistý prostředek k zajištění.

Ačkoliv se Turecko neřadí mezi nejvýznamnější producenty zlata ve světě, nelze opomíjet význam těžby této komodity pro tureckou ekonomiku v podobě tvorby pracovních míst, přílivu investic a daňových příjmů. Zlatu je věnována čím dál větší pozornost, ať již na investiční, nebo politické úrovni. Politici začínají vnímat zlato jako kov, jež lze využít praktičtěji než pouze pro uchovávání v domácnostech, a zlato se tak začíná ocitat ve středu tureckého finančního systému. Dle odhadů má Turecko minimálně 3 500 tun zlata „ukryto pod polštářem“. Zlato významně přispívá k ekonomickému růstu Turecka. V roce 2012 přinesla těžba, spotřeba a recyklace do ekonomiky 3,2 miliardy dolarů. Nová politika turecké centrální banky se zaměřuje na zvýšení zlatých rezerv, uvolnění tureckých zásob zlata a celkové zlepšení likvidity bankovního systému. Na to reagovaly komerční banky zavedením nových produktů, jež jsou spjaté se zlatem – speciální „zlaté“ účty pro obchodování se zlatem či zahraničními měnami, výběry zlata z bankomatu apod. I přes rozporuplné reakce na aktivity centrální banky byl celkový dopad této politiky spíše pozitivní a do oběhu se dostalo ke konci roku 2013 okolo 250 tun zlata v hodnotě přibližně 10,4 miliardy dolarů.

Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA