Kdo drží nejvíce zlata?

Zlato má v ekonomikách států i na světových trzích několik funkcí. Jednak je pro mnohé investory bezpečnou a výnosnou investicí, jednak je drahý kov uchovatelem hodnoty a zároveň je zlato oporou centrálních bank, které jej drží ve svých rezervách. Role každé centrální banky se však liší v závislosti na stanovené politice. Zatímco objem zlatých rezerv některých států se během posledních patnácti let takřka nezměnil, jiné země jsou při nákupu a prodeji komodity aktivnější. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že zemí s největšími zlatými rezervami jsou Spojené státy americké. Ty udržují stabilní výši objemu zlatých rezerv na průměrné hranici 8 135,67 tun, přičemž nejvyšší hodnoty 8 149,05 tun disponovaly ve třetím čtvrtletí roku 2001 a naopak největší úbytek zaznamenaly o čtyři roky později, kdy byl objem drženého zlata na úrovni 8 133,46 tun. Během posledních dvou zkoumaných období, posledního kvartálu 2014 a prvního čtvrtletí 2015, zůstaly zlaté zásoby USA nezměněny ve výši 8 133,46 tun.

Rozdíl mezi vedoucími USA a druhým Německem je téměř 5 000 tun. Pro našeho západního souseda je od počátku tisíciletí charakteristický kontinuální pokles držení zlatých rezerv. Podle statistik organizace World Gold Council mělo Německo nejvyšší zásoby v polovině roku 2000, a to ve výši 3 468,6 tun. Druhým protipólem je rekordně nízký objem drženého zlata (3 381 tun), které vykazuje Německo v letošním roce.

Pokud budeme počítat zlaté rezervy Mezinárodního měnového fondu (2 814 tun), pak třetí místo patří této instituci. Čtvrté nejvyšší rezervy zlata má Itálie, a to i přesto, že se italská centrální banka na trhu nikterak zásadně neprojevuje. Za posledních patnáct let je její objem zlatých rezerv konstantní na úrovni 2 451,84 tun.

Itálii dýchá na záda pátá Francie. Tam je situace o něco rozmanitější. Do konce roku 2005 držela francouzská centrální banka zásoby na úrovni pohybující se těsně nad hranicí 3 000 tun. Historickým vrcholem v novém tisíciletí byl konec roku 2002 (3 024,7 tun). S rokem 2006 přišel zároveň i postupný pokles až na hranici 2 400 tun, okolo které se zásoba zlata drží od poloviny roku 2010. Minimum vykázala centrální banka před třemi lety (2 435,38 tun), což je i aktuální výše zlatých zásob.

Nad hranicí 1 000 tun figurují v první desítce ještě tři státy - Rusko, Čína a Švýcarsko. Rusko je vzorovým příkladem státu, který přisuzuje zlatým rezervám velký význam. Zatímco některé západní země se ve velkém zbavovaly svých zásob zlata, aby zachránily ekonomiky, Rusko jde opačnou cestou. I když nebyl rok 2014 pro zemi příznivý, na snižování zlatých rezerv Moskva zřejmě ani nepomyslela. I proto jsou ruské zásoby nyní šesté nejvyšší na světě (1 275 tun), což představuje zároveň patnáctileté maximum v rámci statistik Ruské federace. Čínská centrální banka letos v červenci poprvé za šest let zveřejnila aktuální odhady ohledně svých zlatých rezerv. Ačkoliv se spekulovalo o mnohem vyšších číslech, oficiální data uvádějí číslo 1 677 tun. Otázkou však zůstává, do jaké míry je zveřejněná zpráva založena na pravdě a do jaké míry si čínská vláda ponechává prostor ke spekulacím. Švýcarsko patří také k zemím, které se spíše zlata zbavují, od konce roku 2008 disponuje země zlatými rezervami na úrovni 1 040 tun.

Česká republika je v aktuálním žebříčku zemí až na 69. místě s 10,2 tuny zlatých rezerv.

Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA