Funkce zlata v ekonomice Turecka
Patrně téměř nikde
jinde na světě není zlatu přisuzována taková důležitost jako v Turecku.
Zlato bylo již od dob starověké Lýdie klíčovou součástí života tamních lidí.
V současném světě tato země dokazuje, že je role zlata v moderní
společnosti všestranná. K platbám zlatými mincemi, náboženským rituálům a
společenským zvyklostem v poslední době přibyla další významná funkce
zlata, a to být součástí finančního systému zavedením nových finančních
produktů přímo spojených s investicemi do zlata. Z hlediska spotřeby
zlata patří Turecku celosvětově čtvrté místo a v posledních dekádách roste
také turecká produkce zlata.
Tradice těžby zlata
v Turecku je poměrně historickou záležitostí, avšak
velkokapacitní těžební průmysl se začal vyvíjet až v polovině 80. let
minulého století v souvislosti s tehdejšími reformami.
S objevením nových rozsáhlých ložisek zlata, zejména dolů Ovacik a Kışladağ,
jež byly otevřeny až v roce 2006, se zvedla vlna zahraničních i domácích
investic, což vedlo k rapidnímu nárůstu produkce. Od počátku nového
tisíciletí byl průměrný roční růst těžby zlata ve výši 20 %. I když se může
tento růst jevit jako impozantní, pravděpodobně představuje pouze zlomek
celkového potenciálu Turecka. Růst těžebního průmyslu však není bez rizika
zejména z pohledu administrativních záležitostí včetně udělování licencí
k těžbě či v souvislosti se současnou nestabilní politickou situací
regionu. Společně s těžbou zlata roste i význam recyklace této komodity.
Turecká nabídka recyklovaného zlata se v posledních dvaceti letech zvýšila
zejména v souvislosti s bankovní krizí v roce 2001, kdy turecká
lira v prvním čtvrtletí oslabila vůči dolaru téměř o třetinu, a dále během
celosvětové finanční krize v letech 2008 – 2009, kdy měna opět silně
oslabila a inflace se pohybovala ve výši 8 %. Právě z obav ohledně vysoké
inflace a měnovým výkyvům spatřují Turci po generace ve zlatě jistý prostředek
k zajištění.
Ačkoliv se Turecko
neřadí mezi nejvýznamnější producenty zlata ve světě, nelze opomíjet význam
těžby této komodity pro tureckou ekonomiku v podobě tvorby pracovních
míst, přílivu investic a daňových příjmů. Zlatu je věnována čím dál větší pozornost,
ať již na investiční, nebo politické úrovni. Politici začínají vnímat zlato
jako kov, jež lze využít praktičtěji než pouze pro uchovávání v domácnostech, a
zlato se tak začíná ocitat ve středu tureckého finančního systému. Dle odhadů
má Turecko minimálně 3 500 tun zlata „ukryto pod polštářem“. Zlato
významně přispívá k ekonomickému růstu Turecka. V roce 2012 přinesla
těžba, spotřeba a recyklace do ekonomiky 3,2 miliardy dolarů. Nová politika
turecké centrální banky se zaměřuje na zvýšení zlatých rezerv, uvolnění
tureckých zásob zlata a celkové zlepšení likvidity bankovního systému. Na to
reagovaly komerční banky zavedením nových produktů, jež jsou spjaté se zlatem –
speciální „zlaté“ účty pro obchodování se zlatem či zahraničními měnami, výběry
zlata z bankomatu apod. I přes rozporuplné reakce na aktivity centrální banky
byl celkový dopad této politiky spíše pozitivní a do oběhu se dostalo ke konci
roku 2013 okolo 250 tun zlata v hodnotě přibližně 10,4 miliardy dolarů.
Libor Křapka, manažer
pro investiční drahé kovy, SAFINA
Safina, a.s. - přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě.
Více informací na: www.safina.cz
Přečtěte si také
Zlato online
Datum | Jedn. | Kurz |
---|---|---|
28.03.2024 16:00 | 1 unce | 2 214,35 USD |
28.03.2024 15:54 | 1 unce | 2 213,74 USD |
28.03.2024 15:44 | 1 unce | 2 212,08 USD |
28.03.2024 15:40 | 1 unce | 2 209,66 USD |
28.03.2024 15:32 | 1 unce | 2 206,96 USD |
28.03.2024 15:24 | 1 unce | 2 206,42 USD |
28.03.2024 15:18 | 1 unce | 2 206,30 USD |
28.03.2024 15:12 | 1 unce | 2 206,93 USD |
28.03.2024 15:04 | 1 unce | 2 206,49 USD |
28.03.2024 14:56 | 1 unce | 2 205,74 USD |