Zlato na miskách vah

Během letošního jara byla pro světový trh se zlatem stěžejní dvě témata. Jedním z nich byl propad spotřebitelské poptávky po zlatě v Indii a Číně a za druhé se jednalo o problémy v eurozóně v souvislosti s ekonomickou situací v Řecku, což posílilo lokální investice do zlata. Podle Světové rady pro zlato se celková poptávka propadla o 12 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, a to na hodnotu 915 tun. Stejný trend zaznamenala také celková nabídka zlata, jež klesla meziročně o 5 %.

Nejenom celková, ale i dílčí části poptávky se potýkaly s negativním vývojem. Menší výdaje za zlaté šperky v Asii způsobily, že poptávka po nich klesla z 595 tun ve druhém čtvrtletí roku 2014 na 513 tun v letošním roce, v procentuálním vyjádření to znamená pokles o 14 %. Velký podíl na výpadku poptávky měl zpomalující ekonomický růst v Číně. V Indii ovlivnily poptávku po zlatých špercích nepříznivé klimatické podmínky, jež se v oblasti vyskytují od začátku tohoto roku. Dalším důvodem je menší počet „atraktivních“ termínů pro svatební obřady ve třetím čtvrtletí, což s sebou přináší i pokles v objednávkách snubních šperků o několik měsíců dříve. Světová rada pro zlato odhaduje, že tento pokles byl v meziročním srovnání až čtvrtinový. Poptávku po zlatých špercích tak v podstatě táhlo nahoru Německo (nárůst o 7 %), Velká Británie a Španělsko (obě země nárůst o 6 %) a Spojené státy americké (nárůst o 2 %).

Světová investiční poptávka klesla o 21 tun (11 %) na celkových 179 tun koncem června 2015. Vzhledem k nejistým očekáváním ohledně cenového vývoje a prosperujícímu akciovému trhu byl největší propad zaznamenán v Indii (30 %). Tuto situaci vyvážila Čína, kde vzrostla poptávka po investičních zlatých cihlách a mincích o 6 %. Evropští investoři v obavě z možného odchodu Řecka z eurozóny zvýšili investiční poptávku téměř o pětinu v porovnání s rokem 2014. Podobně byli naladěni také investoři v USA, kde vlivem jejich velkého zájmu o investice do zlata vzrostla poptávka po této komoditě o 7 %

Mezitím centrální banky pokračovaly se svými nákupy zlata. Oficiální údaje uvádí čisté nákupy zlata ve výši 137 tun. Největším kupcem bylo Rusko následované Kazachstánem. Ačkoliv v porovnání s druhým kvartálem loňského roku byly tyto nákupy o 13 % nižší, je nutné zmínit 11% nárůst oproti prvnímu čtvrtletí 2015. Zajímavostí je, že v uplynulém čtvrtletí převažovaly nákupy zlata nad jeho prodeji již poosmnácté v řadě. Celková nabídka klesla o 5 % na 1 033 tun, a to proto, že zvýšení těžby o 3 % ve druhém čtvrtletí 2015 bylo kompenzováno poklesem úrovně recyklace o 8 %. Předpovědi na druhou polovinu letošního roku počítají se zpomalujícím tempem těžby zlata.