Úskalí zlata (a stříbra) v portfoliu

Zlato a další cenné kovy zná lidstvo od nepaměti. Tři sta let před naším letopočtem razili Keltové první mince na našem území. Zlato a stříbro se se ale jako platební prostředek používaly mnohem déle. Jejich výhodou byla snadná dělitelnost, trvalost a velká kupní síla – za malé množství zlata lze koupit velké množství jiných statků. V současnosti se cenné kovy vracejí do módy. Jak se k nim jako investor postavit?

Řada investorů po čase znovu pěje ódy na cenné kovy, hlavně v obavách z erozivního vlivu tiskáren centrálních bank na současné nekryté papírové peníze. Cenné kovy vnímám ale pouze jako zajímavý doplněk portfolia, neměly by tvořit jeho podstatnější část. A to z několika důvodů.

Prvním je to, že zlato nepovažuji za investici, ale za komoditu, kterou si koupím a doufám, že její cena poroste. Nemovitosti majitelům zajišťují příjmy z nájemného, firmy vyplácejí dividendy a dodávají produkty a služby, jichž si spotřebitelé cení. Dluhopisy a vklady u bank nesou úrok (jakkoli nyní minimální). Pokud si koupím zlatou minci, budu mít za deset let opět jednu zlatou minci. Tato mince mi nic nepřinese, tedy kromě potěšení z hezkého vzhledu.

Druhý důvod je daňový. Zlato je sice od DPH osvobozeno, stříbro a ostatní cenné kovy však nikoli. Pokud si koupíte stříbrnou minci, tak pokud byste se ji rozhodli obratem prodat, dostanete zpět o čtvrtinu až třicet procent méně v důsledku odvodu DPH a marže obchodníka.

Třetí důvod je možná konfiskace zlata vládou. To není jen problém totalitárních režimů. Zlato sebral svým občanům i americký prezident Franklin Delano Roosevelt v roce 1933, aby mohl oslabit americký dolar, jehož hodnota byla na zlato navázaná. V současném světě se jeví tato možnost v rachotu rotačních tiskáren centrálních bank opět jako celkem reálná.

Posledním důvodem je volatilita ceny zlata. Ta vystřelila k 1 900 USD za trojskou unci v roce 2011, nyní se zlato obchoduje o třetinu levněji. Pro srovnání, pokud byste investovali do amerických akcií (index S&P 500), vydělali byste za tu dobu téměř 100 %, tedy zdvojnásobili hodnotu své investice. V tomto časovém úseku by vám zlato kupní sílu neochránilo, což je jinak oblíbený argument milovníků zlata.

Zlato je po cenovém poklesu nyní atraktivnější než před pěti lety. Stále si však myslím, že cenné kovy by neměly tvořit více než 5-10 % portfolia. Vybíral bych zlaté mince a slitky bez větší historické či umělecké hodnoty, aby opětovná konverze do peněz byla co nejlevnější. Zajímavou sázkou na cenné kovy ale mohou být jejich producenti. Akcie Randgold Resources posílily za uplynulý rok o více než 90 % a za pět let přidaly zhruba desetinu hodnoty, takže dopadly výrazně lépe než samotné zlato (právě díky letošnímu posílení).

Fiat peníze a kolaps finančního systému: Má smysl se chystat na nejhorší a hromadit zlato?