Perly týdne: Akcie nad zlato, podivné investiční rekordy a u nás diskuse o bankovní dani

Ve světě…

Akcie lepší než zlato: Zlato a akcie vykazují od března letošního roku pozitivní korelaci, ale stratég společnosti BNY Mellon Geoffrey Yu pro Bloomberg uvedl, že akcie mají v delším období rozhodně lepší výhled, než zlato. Obchodované firmy totiž mají prostor pro zvyšování marží, budou investovat a jejich hospodaření se bude lepšit, zatímco u zlata je potenciál menší. Někdy se hovoří o tom, že slouží jako dobré pojištění proti inflaci, ale stratég tvrdí, že i z tohoto pohledu jsou akcie mnohem výhodnější. Jsou totiž „příběhem celé agregátní poptávky“, zatímco zlato je jen „příběhem inflačním“.

Andrew Sheets působí jako stratég Morgan Stanley a pro Bloomberg uvedl, že nominální výnosy jsou už nyní relativně stabilní, protože výrazně níže již klesnout nemohou. Reálné výnosy jsou tak taženy zejména inflačním očekáváním. Nyní tato očekávání rostou, což reálné výnosy posílá níž a níž. Rostoucí inflační očekávání pak poukazují na zlepšující se ekonomický výhled a „normální ekonomické oživení“. Zlato, které roste spolu s tím, jak klesají reálné výnosy, se tak chová jako typické cyklické aktivum a tudíž nemusí poskytovat takovou diverzifikaci, jak někteří doufají.

Sheets míní, že americká ekonomika ztrácí některé „pozitivní katalyzátory“, které měla před několika týdny, i když si stále nevede zle. Pokud bude „momentum stále pozitivní“, rizikovým aktivům to bude stačit, protože oživení bude udržitelné, i když v následujících měsících mohou přijít i těžší chvíle. Pokračující a sílící oživení by pak mohlo přinést velkou změnu v tom, které akcie si na trhu vedou nejlépe. „Akcie, které investoři kupují v prostředí nízkých výnosů, jsou jiné, než tituly, které kupují v prostředí rostoucích výnosů“, řekl stratég s tím, že pokračující oživení by sebou neslo růst výnosů vládních obligací.

Valuace jako tahoun posílení: Bloomberg v následujícím grafu popisuje vývoj na trhu v posledních letech – rozděluje celkovou návratnost na jednotlivé tahouny ve formě dividend, změny valuací a změny ziskovosti obchodovaných firem. Zisky táhly návratnost nahoru od roku 2016 do roku 2019 (v tomto roce již ale jen minimálně). V roce letošním zatím působí očekávané zisky jako brzda. Jejich negativní vliv ale letos stejně převážil růst valuace - poměru cen a zisků na akcii:

Zdroj: Twitter

Podivné investiční rekordy: Zásoba hotovosti dosahuje u investorů rekordních úrovní ve chvíli, kdy rekordů dosahuje i akciový trh. Jak je to možné? S touto otázkou vyrukovali na CNBC na Shawna Snydera ze Citi Personal Wealth Management a jeho reakce byla: Je to podobné, jako když se na rekordy dostává Nasdaq a zároveň cena zlata. Na akciovém trhu podle něj „táhne věci technologický sektor“ a zároveň mají lidé obavy, což vysvětluje vysokou zásobu hotovosti v jejich aktivech a také investice do zlata. Technologie a zdravotní péče jsou podle Snydera akcie a sektory, které jsou „odolné vůči COVID-19“. Ty, které nejsou, naopak zaostávají.

Investor se ale domnívá, že malé společnosti a cyklické firmy si povedou v následujících 18 měsících dobře a nastane rotace směrem od technologií. Proč zaostávají finanční společnosti? Hlavní důvod podle Snydera spočívá v tom, jak nízko se nachází výnosy vládních obligací, protože v takovém prostředí „je pro banky těžké vydělávat peníze“. S pokračujícím oživením se ale výnosy zvednou, i když k tomu nemusí dojít dříve, než ke konci letošního roku. Klienti Citi podle Snyderových slov obecně čekají, že ekonomika se bude zlepšovat, ale „bude to nějakou dobu trvat...a bude třeba více stimulace, protože dosavadní balíček nebyl dostačující“.

O bankovních titulech hovořil na CNBC i analytik Mike Mayo z Wells Fargo. Podle něj mají tyto akcie potenciál pro 50 % posílení (v následujících 15 – 24 měsících). Banky prochází mimořádně těžkým obdobím, kdy se snoubí výjimečný pokles výnosů a prudký růst rezerv. Jejich fundamentální pozice je ale podle analytika velmi silná i přesto, jak se vyvíjí objem špatných úvěrů. Investoři totiž podceňují, kolik rezerv již banky na tyto úvěry vytvořily.

Analytik upozornil i na to, že Buffett nakupuje akcie Bank of America a podle jeho názor činí investor dobře. „Banky mají rezervy, jsou silné a jsou připraveny“, míní analytik s tím, že právě to bude současnou recesi a ekonomické problémy odlišovat od těch předchozích.

A opět dolů: Goldman Sachs sleduje indikátor aktuální ekonomické aktivity a jeho vývoj shrnuje v následujícím grafu. K největšímu propadu došlo letos v dubnu a přispěl k němu zejména spotřebitel, výrobní sektor i trh práce. V červnu se indikátor přehoupl do pozitivních čísel, aby se ale v červenci opět dostal do záporných s tím, že nejvíce k tomu přispěl trh práce a spotřeba:

Zdroj: Twitter

Americko - čínské přátelství: Pew Research Center na základě výzkumu veřejného mínění v USA tvrdí, že dochází ke znatelnému růstu negativních postojů směrem k Číně. V červenci se k ní negativně stavělo 73 % tázaných, pozitivně 22 %. Jde o zdaleka nejvyšší a nejnižší čísla za vyznačené období:

Zdroj: Twitter

a u nás doma...

Poptávka zvedá cenu autoškol: Seznam.cz píše, že „autoškoly nestíhají, tak zdražily. A na podzim s cenami ještě přitlačí“. Dvouměsíční odstávka kvůli karanténě v souvislosti s covid-19 má totiž podle portálu na svědomí letní nápor těch, kteří stáli o řidičský průkaz a nemohli ho získat. Za poslední desítky let autoškoly nepamatují takový zájem. „Zatímco ještě před koronakrizí stálo řidičské oprávnění skupiny B průměrně deset a půl tisíce, momentálně je přibližně o dvě tisícovky dražší. Za skupinu B je tak v současnosti běžná cena 12 tisíc, v Praze i více“, dodává seznam.cz.

Bankovní daň: Centrum.cz tvrdí, že „zavedení bankovní daně je pro ministry hnutí ANO stále nepřijatelné. Uvedl to vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček a vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová“. O vytvoření daně hovořil v úterý předseda ČSSD Jan Hamáček v souvislosti s návrhem na zrušení superhrubé mzdy. Návrh ale ČSSD už v minulosti neprosadila kvůli nesouhlasu svých koaličních partnerů.

„Hamáček v úterý uvedl, že ČSSD chce stejně jako ANO zrušit superhrubou mzdu, současně se ale musí vyřešit příjmová strana rozpočtu. Za možný zdroj příjmů, které pokryjí výpadek způsobený zrušením superhrubé mzdy, označil sektorovou daň pro banky, kterou ČSSD navrhovala už dříve. Podle představ sociálních demokratů by daň měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a podle odhadů ČSSD by přinesla do rozpočtu až 14 miliard korun ročně“, píše centrum.cz

Mezi největší pivní sedmičkou: Podle Eurostatu je největším výrobcem piva v EU Německo, s velkým odstupem za ním se nachází Polsko a Španělsko. Do největší sedmičky jsme se dostali i my, s těsným odstupem za Francií, kde se v roce 2019 vyrobily asi 2 miliardy litrů piva: