Perly týdne: Akcie z paniky do euforie, rotace do Evropy a u nás metráková zlatá mince

Z hotovosti do akcií, velká rotace do hodnoty a cyklických titulů, Evropa je atraktivní kvůli nízkým valuacím. Na ropě by byl ale optimismus unáhlený a my řešíme, co je to vlastně fronta. A ještě více v nových Perlách týdne.

Ve světě…

Akcie nahoru, pryč z hotovosti: Xi Qiao stojí v čele UBS Global Wealth Management a pro Bloomberg Markets uvedla, že podle ní bude akciová rally pokračovat s tím, že investoři budou rotovat od velkých technologických společností v USA k akciím cyklickým a globálním. Hotovost a americké vládní dluhopisy budou naopak v delším období generovat negativní návratnost a investoři by tak měli být na akciovém trhu. Ekonomické oživení bude v následujících měsících silnější v zemích, jejichž ekonomika je více vychýlena směrem k cyklickým sektorům a to platí i o rozvíjejících se trzích. Dobře by si měla vést i Čína díky svému technologickému pokroku v digitální oblasti.

Xi Qiao se domnívá, že v USA si povedou dobře akcie menších firem, energetika a finanční tituly. „Velkou věcí“ bude v následujících deseti letech na globální úrovni udržitelnost a zelené energie. Napomůže k tomu i Bidenova vláda, protože půjde o jednu z jejích priorit. A politika čínské vlády, která chce dosáhnout uhlíkové neutrality po roce 2050. Jde o globální transformaci, ze které budou například těžit akcie výrobců elektromobilů. Nicméně v krátkém období se dá čekat, že na tomto „zeleném“ segmentu trhu uvidíme vysokou volatilitu.

Velká rotace do Evropy: Ian Harnett z Absolute Strategy Research se domnívá, že hodnotové akcie si povedou lépe, než růstové tituly. A evropské akcie lépe, než jejich americké protějšky. Hovořil o tom na Bloomberg Markets s tím, že tato rotace již nějakou dobu probíhá. Pro Evropu pak hovoří mimo jiné nízké valuace a pokud se dostaví udržitelné oživení jsou atraktivní zejména hodnotové investice v eurozóně. Harnett přitom doposud po více než čtyři roky doporučoval nadvážit velké americké společnosti.

Na námitku, že dluhopisové trhy jsou doposud mnohem opatrnější, než trhy akciové, stratég odpověděl, že dluhopisové výnosy skutečně „budou muset znatelně vzrůst“. U desetiletých amerických vládních obligací zmínil za důležitou hranici výnosy ve výši 1 %. Pokud nebude překročena, bude podle stratéga nepravděpodobná zmíněná výrazná rotace od růstových titulů k hodnotovým akciím. Těm prvním totiž v posledních letech mimo jiné nahrávaly právě mimořádně nízké sazby a výnosy vládních obligací.

Pokud se výnosy zvedat nezačnou, bude to podle stratéga známka slábnoucího oživení a pak je otázka, zda jak zareagují centrální banky a vlády. Trhy přitom počítají jak s účinnou vakcínou, tak s další fiskální stimulací a podle stratéga se tato očekávání začínají naplňovat. Z hlediska očekávaného růstu přitom nejsou očekávání trhu zase tak vysoko a pozitivní překvapení by tak mohla přijít z této strany i v době, kdy trhy berou vakcínu a stimulaci jako danou věc.

Harnett je podle svých slov překvapen současnou silou libry, britský akciový trh již řadu let investorům nedoporučoval a ten si také velmi dlouho vedl ve srovnání s jinými světovými trhy špatně. Pokud ale dojde k popsané rotaci k hodnotě, bude to pro britské akcie pozitivní. Pomoci by jim mohl i jejich diverzifikační potenciál, předpokladem je ovšem vyhnutí se tvrdému brexitu a to, že libra se skutečně dostane z negativního tlaku.

Důvěra za akciemi, nebo akcie za důvěrou: DailyShot se v souvislosti s následujícím grafem na Twitteru ptá, zda spadnou akcie, či zda se zlepší spotřebitelská důvěra v USA. Z obrázku je totiž zřejmé, že zatímco ceny akcií a důvěra se dlouhodobě pohybovaly podobným směrem, letošní rok se jejich cesty rozdělily:

Zdroj: Twitter

Na ropném trhu s optimismem ne tak rychle: Scott Bauer, který stojí v čele Prosper Trading Academy, hovořil na Yahoo Finance o předchozí destrukci poptávky s ropou, kterou vyvolala pandemie a ekonomický útlum. Nyní ale ceny ropy reagují na zprávy o vakcíně a tato destrukce by podle trhů neměla dál pokračovat. Bauer ale varoval před přílišným optimismem. Situace se podle něj skutečně zlepšuje, nicméně „lidé nezačnou opět ze dne na den jezdit“. Poukázal i na to, že zásoby ropy sice klesly, nicméně zásoby benzínu v USA vzrostly a to nemalou měrou. To podle něj ukazuje, že výrazný posun k obnovení plné dopravy na silnicích ještě nenastal

Bauer hovořil i o tom, že Exxon snížil svůj krátkodobý i dlouhodobý odhad vývoje cen ropy. Bauer navíc nečeká, že tyto ceny by tlačila nahoru nabídková strana trhu, včetně nějakých kroků OPEC. Podle odborníka tu sice hovoříme o odvětví, které trpí už řadu let, ne jen letošní rok kvůli pandemii. Z tohoto pohledu by tedy měl existovat prostor pro zlepšení, ale Bauer opět varoval před unáhleným optimismem. Poukázal i na to, že velké ropné firmy vyjma Exxonu letos kvůli vývoji na trhu odepsaly část svých aktiv – očekávají totiž dlouhodoběji nižší ceny ropy. Pro letošní zimu pak Bauer predikuje nižší ceny paliv na pumpách v USA, „což se bude líbit řidičům“.

Akcie čekají inflaci a padly do euforie: Lizz Ann Sonders ze Schwabu k následujícímu grafu píše, že americký akciový trh očekává, že přichází vyšší inflace. Podle obrázku se totiž v listopadu letošního roku začala značně lišit návratnost akcií, které by měly z vyšší inflace těžit, a těch, kterým naopak neprospívá. První skupina si konkrétně od počátku měsíce připisuje více než 20 % zisky, zatímco druhá je blízko nuly:

Zdroj: Twitter

Scotiabank v následujícím grafu ukazuje vývoj indikátoru paniky a euforie na americkém akciovém trhu. V únoru letošního roku trhy přepnuly na hlubokou paniku, pak se ale postupně zvedal optimismus a podle banky se nyní nachází v silné euforii:

Zdroj: Twitter

u nás doma...

Ceny elektřiny pod průměrem EU: Eurostat porovnává ceny elektřiny pro domácnost, podle následujícího grafu jsou zdaleka nejvyšší v Německu, kde se pohybují kolem 30 euro za 100 kWh. O něco nižší jsou ceny v Dánsku a Belgii, na druhém konci žebříčku se nachází Bulharsko a Maďarsko, kde domácnosti platí asi 10 euro za 100 kWh. Průměrná cena v EU se nachází asi na 21 eurech a ceny u nás se tedy nachází asi tři eura pod tímto průměrem. Jsme tak na tom podobně, jako ve Francii, či Švédsku.

Máme jí v Evropě největší: Ihned.cz píše o tom, že „ke stému výročí československé koruny nechala Česká národní banka loni vyrobit unikátní zlatou minci o průměru 53,5 centimetru. Více než metrák vážící kolos byl zhotoven ze zlatých zásob centrální banky. Na lícové straně se skví logo této státní instituce, které částečně překrývá zobrazení kolku o hodnotě jedné koruny z roku 1919. Na rubu se vyjímá monumentální český lev se slovenským znakem, dále je tu k vidění motiv československé korunové mince z roku 1922“. Autorem návrhu druhé největší zlaté mince na světě a současně největší mince v Evropě je akademický sochař Vladimír Oppl.

Co je to fronta: Seznam.cz informuje o tom, že jednání o rozjezdu lyžařských vleků se zaseklo na definici fronty. Ministerstvo průmyslu prý hodnotí dosavadní jednání zdviženým palcem a pochvaluje si shodu na tom, že ‚je třeba nastavit funkční management front‘. Ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot řekl, že „oni přišli s požadavkem, aby ve frontách u lanovek a vleků nebylo více než 50 osob, což vyplývá z tabulky PES a odkazuje to na hromadné akce ve venkovním prostředí.“ Vlekaři ale podle portálu „požadují stejný model jako v zahraničí, tedy neomezené fronty, ovšem s rouškami a rozestupy. Fronta totiž není ‚veřejná akce‘, takže by se na ni omezení do 50 lidí vztahovat nemělo.