Vliv úrokových měr na cenu zlata. Nejdůležitějším faktorem změny ceny zlata je změna reálné úrokové míry

Statistika jednoznačně ukazuje, že cena zlata má tím větší tendenci růst, čím je reálná úroková míra nižší.

Například období sedmdesátých let a konce nultých let tohoto století, kdy reálná úroková míra klesala do záporu, přineslo dramatické růsty ceny zlata.

Vývoj díky politice vládního zadlužování / tištění peněz posledních let dostává reálné úrokové míry opět do negativního teritoria.

A vše se ještě zrychlilo v době COVIDové, což znamená, že reálný úrok na 10y TIPS se již od léta pohybuje okolo -1% a ceny zlata přes 1800 USD za unci tomu odpovídají.

Reálné úrokové míry ovlivňuje očekávaná inflace a nominální výnosy; ve světě soustředěném na Ameriku se tedy sledují především dlouhodobé vládní dluhopisy a jejich o očekávanou inflaci očištěný protějšek.

Pokud investoři mají při neměnném inflačním očekávání vyšší výnosy na dluhopisech, je to výhodné pro dolar (peníze tečou do Ameriky) a nevýhodné pro zlato, které neposkytuje kupónový úrok a tudíž jako substitut ztrácí na atraktivitě. Pokud se při neměnném výnosu na dluhopisech zvyšuje očekávaná inflace, klesá atraktivita a tedy i cena dolaru a naopak roste cena zlata, které je jednak považováno za prostředek zajištění proti inflaci a za druhé jeho nákup tak nese menší náklady obětované příležitosti.

Za jinak stejných okolností tlačí očekávaná inflace na reálné úrokové míry ve smyslu, že investoři požadují vyšší výnos ze svých prostředků. Rozdíl tak způsobují jiné okolnosti v prostředí, například nadbytek likvidity, nebo alokaci prostředků mezi více či méně riziková aktiva (risk-on; risk-off). Risk-off se projeví alokací do bezpečnějších a méně výnosných aktiv, tzn. dluhopisů, jejich cena roste a výnos tak klesá. Tento efekt se silně projevuje v prvních týdnech roku 2020, kdy se zvedají rozdíly na dluhopisech s delší splatností (5 let, 10 let, 30 let) rychleji, než roste očekávaná inflace. Na desetiletém dluhopisu to v jednom týdnu bylo poměrně dramatických 20bps z cca 0,93% na 1,13%, což stlačilo 10y TIPS z méně než -1% do oblasti kolem 0,9%. To mělo pochopitelně dopad na dolar i cenu zlata, které přes ostatní pozitivní vlivy opět začalo ztrácet.

Je bez pochyby, že cena zlata bude nadále ovlivněna výší záporných 10y TIPS. Vzhledem k tomu, že FED je dle svých prohlášení rozhodnut tlačit inflaci nad 2% a přitom nejméně několik let držet krátkodobé sazby na nule, bude na krátkých splatnostech reálně přibližně inflační ztráta. Pro zlato je pak zásadní otázkou, jak se budou vyvíjet rozdíly (‚spready‘) na delších splatnostech. Náš předpoklad je, že dva vlivy neumožní jejich přílišný růst: 1) FED nebude chtít riskovat ochlazení ekonomiky a bude dlouhé sazby přímo nebo nepřímo, přes nákupy dluhopisů, kontrolovat (‚yield curve control‘) 2) TINA (‚There is no alternative‘) efekt likvidity bude zabraňovat přílišnému zhodnocení dlouhých dluhopisů (vysokým sazbám). TINA se nyní projevuje mimo jiné příklonem k rizikovějším alternativám toho, co by investoři optimálně chtěli držet. To se však může změnit v případě větší volatility a risk-off pošle mnoho fondů zpět do dluhopisového teritoria, kde se v létě výnosy (‚yields‘) dostali až pod 0,5% na 10letých. Pokud se to stane v době, kdy bude očekávaná inflace nad 2,5%, dostaneme se do teritoria reálných měr pod -2%, což v historii znamenalo výrazný nárůst poptávky a zhodnocení zlata.