Digitální řemeslo má zlaté dno - Český export si v oboru informačních a komunikačních technologií nevede špatně

Český export si v oboru informačních a komunikačních technologií nevede špatně a jeho podíl na celkovém vývozu se stále zvyšuje. Trh potřebuje nejen špičkové odborníky, ale i řemeslníky chytrých zařízení. Pokud se český vzdělávací systém nepřizpůsobí, může to mít dopady na celou branži, varuje Zdeněk Zajíček, prezident Unie ICT.

Ilustrační foto: Shutterstock

Informační a komunikační technologie jsou širokým oborem, kam už zdaleka nepatří jen počítače, software nebo digitální sítě. Čím dál častěji výrobky a služby ICT vstupují také do domácnosti. Inteligentní osvětlení, chytré ledničky nebo třeba závlahový systém ovládaný přes mobilní telefon už dnes nejsou žádná extravagance futuristických nadšenců. Zároveň ale platí, že už nestačí jen přístroj zapojit do zástrčky. Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie a zároveň viceprezident Hospodářské komory ČR, je přesvědčen, že nastává éra, kdy budou na pracovním trhu potřeba nejen řemeslníci „analogoví“, kteří zapojí vodu či elektřinu, ale i ti digitální, kteří si poradí s tím, aby chytrá domácnost pracovala tak, jak má.

„Pro tuto kvalifikovanou sílu je tu obrovský potenciál, něco jako digitální hodinový manžel bude žádaná profese. A velká výzva je to samozřejmě pro střední nebo vyšší odborné školy, protože takový obor tady zatím není. Je třeba myslet do budoucnosti a zároveň vzít v potaz, že vzdělávací systém nepředěláte ze dne na den. Kdybych měl použít nějaké přirovnání – to je jako kdybyste chtěl otočit velkou zaoceánskou loď. Pojďme se bavit o tom, že část pasažérů popluje raději na rychlých menších člunech, s nimiž se dá manévrovat,“ říká Zdeněk Zajíček.

Podle šéfa ICT Unie musí přijít obrat v myšlení. Mimo jiné proto, že digitální svět je globalizovaný a stejně otevřený je trh práce. „Jedinou jistotou v tomto oboru je změna. Můžeme jít trendům naproti. Nebo čekat, že nás to nějak mine. Ale trh ICT je neúprosný – kapitál půjde tam, kde budou kvalifikovaní lidé. Od špičkových expertů až po digitální řemeslníky,“ dodává šéf ICT Unie, největší profesní organizace informačních a telekomunikačních firem v zemi. Co do zaměstnaneckého trhu má Česko ostatně ve srovnání se zeměmi EU v této branži mezery již nyní. Podle dat Eurostatu pracují v IT službách tři procenta Čechů – to je nejen méně než v západní Evropě, ale i na Slovensku či v Maďarsku.

Ačkoliv v zaměstnanosti má Česko ještě co dohánět, v zahraničním obchodě má česká digitální ekonomika naopak dobrou startovní pozici. Celý sektor ICT si v evropském srovnání nevede špatně. Předloni se informační a telekomunikační technika na celkovém objemu vývozů podílela 16 procenty. Po Maltě a Nizozemsku je to co do podílu na zahraničním obchodu třetí místo v EU. Služeb a produktů spadajících pod ICT se v roce 2019 do zahraničí exportovalo za 845 miliard korun.  Trend je stále stoupající – za deset let se objem vývozů zdvojnásobil, počítačových programů se do ciziny ve srovnání s rokem 2010 prodalo dokonce desetkrát více. Mezi největší obchodní partnery patří tradičně země EU na čele s Německem. V oblasti počítačového softwaru a IT poradenství si ale české firmy dobře vedou i na americkém trhu, odkud pochází čtvrtina příjmů z prodeje služeb.

Důležitější než samotná čísla jsou ale poutavé příběhy. A o ty u nás nouze není. V Česku vznikla řada firem, které jsou dnes úspěšnými globálními hráči. Nejde jen o dnes již tradiční společnosti – za všechny jmenujme Avast, jehož akcie jsou obchodovány jak na pražské, tak na londýnské burze, vyhledávač letenek Kiwi nebo brněnskou Safeticu, která chrání firemní data všude po světě. Pravidelně se objevují také „skokani“, kteří zaznamenají se svým produktem raketový růst. Patří sem řada herních studií, ale třeba také aplikace na předpověď počasí Windy, kterou na svém instagramovém profilu sdílel i herec Leonardo DiCaprio.

Chytré domácnosti budou čím dá více potřebovat digitální řemeslníky. Pro české školství i trh práce je to velká výzva. Foto: Shutterstock

ČESKOU STOPU JE TŘEBA PROPAGOVAT

Potíž je ale podle Zdeňka Zajíčka v tom, že se český původ mnoha globálních produktů vytrácí. Přestože například Avast je na počet uživatelů světovou dvojkou v ochraně před škodlivými programy, o tom, že své impérium ovládá z pražské Pankráce, neví ve světě téměř nikdo. Změnit by to mohlo memorandum, které chce ICT Unie podepsat s ministerstvem zahraničí. Na jeho základě by se do šíření dobrého jména české digitální scény zapojila i ekonomická diplomacie, která disponuje hustou sítí zastoupení po celém světě. „Stejně jako u jiných sektorů bude užitečné, abychom v zahraničí mohli představit, co všechno české firmy mohou v oblasti informačních technologií nabídnout. Od spolupráce s ICT Unií si slibujeme, že stejně jako je tomu například ve zdravotnictví, dokážeme prostřednictvím zastoupení státu v zahraničí spojit naše firmy s poptávkou v cizině,“ soudí Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničí.

Výstupem spolupráce obou institucí by měl být také web, elektronicky vydávaný newsletter a tištěná ročenka v několika jazykových mutacích. Do projektu chce ICT Unie zapojit také Vyšší odbornou školu publicistiky. Záběr by měl být co možná nejširší. „Digitalizace bude postupně pronikat do stále více oblastí podnikání, ale i běžného života. Pořád je tedy co objevovat a představovat. A my věříme, že tvůrci informačních a telekomunikačních technologií z Česka mají světu co nabídnout,“ dodává Zdeněk Zajíček.

POPTÁVKA DÁL POROSTE

Se vznikem memoranda s centrálou české diplomacie každopádně ICT Unie drží prst na tepu doby. Digitální produkty a služby jsou totiž sektorem, který na rozdíl od ostatních oborů v koronavirové krizi téměř neoslabuje. A zdaleka přitom nejde jen o okamžitou poptávku po nástrojích pro videokonference, cloudová úložiště nebo zabezpečení internetového provozu. „Řada zemí modernizuje a digitalizuje své systémy státní správy, investuje do informačních technologií. Internet věcí, umělá inteligence, provoz průmyslu a infrastruktura měst jsou některými příklady. Pandemie koronaviru je významnou příležitostí k získání nových kontraktů ve světě. Příležitosti přicházejí ze všech kontinentů,“ upozorňuje Martin Tlapa.

Podle globální poradenské firmy Gartner, která se specializuje právě na digitální technologie, by se celosvětové výdaje v ICT měly v roce 2021 vrátit do předkoronavirové doby a v dalším roce pak opět začít růst, a to až na hranici magických 4 bilionů dolarů. A vzhledem k otevřenosti a konkurenceschopnosti české ICT branže nic nenasvědčuje tomu, proč by se český dílek z tohoto obřího koláče měl zmenšovat.

BLAHOSLAV HRUŠKA