Rostoucí záře českých zlatých rezerv. Zájem ČNB neupadá

Funkce zlata dnešní doby je zcela jiná než tomu bylo v minulosti. Monetární funkce žlutého kovu zcela odpadla, avšak není vyloučeno, že se znovu nevrátí. Svět se neustále mění a vyvíjí, tím pádem je možný i návrat zlata na výsluní a do měnového systému. Tyto informace zaznívají ze strany zemí BRICS a jejich nových členů, jimž by se mohlo stát určitým pilířem ke vzniku nové platební jednotky.

A není to jen záležitost tohoto uskupení. Zlato hromadí ve velkém také centrální banky napříč světem, které svá portfolia diverzifikují a zlato zde zastává stále větší roli. K velkému překvapení mezi ně můžeme zařadit také Českou národní banku, která změnila pod vedením nového guvernéra svůj pohled na žlutý kov a ve velkém jej hromadí. 

Výraznou změnu myšlení ČNB k přístupu ke zlatu můžeme datovat s nástupem nového guvernéra Aleše Michla do čela ČNB v červenci 2022, avšak ještě více to potvrzuje především rok 2023, kdy se zlaté portfolio rozšířilo o úctyhodných 19 tun. Od ledna loňského roku do konce prosince navýšila ČNB zlaté rezervy o přibližně 156 procent a to z původních cca 12 tun na množství cca 30,8 tun (cca 990 000 Oz), což představovalo hodnotu cca 2,015 miliard USD, tedy přibližně 45,17 miliard korun. Celková hodnota se však v čase neustále mění a je závislá na vývoji množství drženého zlata, na tržních cenách a také kurzu české koruny.

V roce 2023 se tak ČNB zařadila k 5 centrálním bankám světa, které hromadily žlutý kov v nejvyšší míře. Dokazují to rekordní roky 2022 a 2023, kdy celosvětově centrální banky nahromadily 1 082 tun, potažmo 1 037 tun tohoto drahého kovu. Celkově tak globální čisté rezervy činí přibližně 36 700 tun a stále rostou. Hlad po zlatě pokračuje i v roce 2024 (1. čtvrtletí 2024 – růst čistých rezerv ze strany centrálních bank o 290 tun – dle WGC).

ROK 2024 – ČNB HROMADÍ ŽLUTÝ KOV DÁLE

To, že se zlato krok za krokem stává stále ve větší míře součástí portfolia ČNB, dokazují i pokračující nákupy v letošním roce, konkrétně za první čtvrtletí, kdy došlo k nákupu dalších cca 4,73 tun zlata (přibližně 152 000 Oz). 

Je tedy možné říci, že ČNB těmito kroky ukazuje i jakýsi směr v myšlení a přístupu ke zlatu, který může mít za následek zvyšující se osvětu o žlutém kovu mezi obyvateli země. Již samotný krok, který rozjel nákupy zlata skrz tuto autoritu, je důkazem toho, že ČNB se zlatem počítá, vidí v něm hodnotu, tak jako ostatní banky a státy napříč celým světem. Což také může podpořit nákup zlata běžnými občany země, kteří se třeba ke zlatu stavěli rezervovaně a svou pozornost věnovali jiným oblastem trhu. 

Jak je všeobecně známo, hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu a také pečování o stabilní finanční prostředí a celkově správného fungování finančního systému. Tím, že postupně zlato hromadí, vytváří si tak trvalou hodnotu, která je prověřena celou dobou trvání historie lidstva. Dochází tak k diverzifikaci portfolia, sázení na více karet, o to více v dnešní nejisté době. 

ČNB rovněž ukazuje i na další důležitý faktor k přístupu k žlutému kovu, konkrétně k jeho nákupu. Banka nakupuje průběžně, neprovádí jednorázový nákup. To ve finále vede k průměrování ceny a eliminování případných nákupů, které byly v dobách, kdy cena zlata dosahovala vyšších úrovní. Bohužel, nelze určit pravou chvíli, kdy koupit a kdy prodat. Vše se neustále mění, ale pravidelný nákup je jednou z možností, jak si zajistit průběžný nárůst bohatství za přijatelnější ceny. 

To, že tato autorita nastavuje určitý trend, nakupuje a hromadí žlutý kov, může podpořit růst poptávky Čechů po této pravé hodnotě. Je zřejmé, že běžní občané nebudou vytvářet svůj poklad ve formě velkých bankovních cihel, avšak dnes je spousta možností, jak nakupovat a docílit tak svého vlastního pokladu, podle možností každého jednotlivce. A jaké to jsou? 

Nejoblíbenější jsou investiční slitky švýcarské společnosti Argor Heraeus, investiční mince Wiener Philharmoniker, Maple Leaf nebo Kangaroo Klokan v gramážích jedné unce, ale vše záleží na preferencích a finančních možnostech.