Zlato má 155. výročí svého „Černého pátku“, slaví ho na nových historických maximech

V úterý si připomínáme 155. výročí jedné z nejvýznamnějších finančních krizí 19. století, známé jako „Černý pátek zlata“, která se odehrála 24. září 1869. Události, která vstoupila do dějin nejen pro své ekonomické důsledky, ale také pro zákulisní intriky, které v New Yorku vedly k tehdejšímu pádu trhu se zlatem.

Pozadí události

V polovině 19. století byla americká ekonomika výrazně ovlivněna občanskou válkou, která skončila v roce 1865. Rekonstrukce po válce vyžadovala enormní množství finančních prostředků, přičemž zlato hrálo zásadní roli při stabilizaci ekonomiky a měny. Zlato bylo tehdy prostředkem pro určování hodnoty měny a stabilizaci obchodních transakcí. Vláda Spojených států vydávala papírovou měnu (zelené bankovky), ale kryla ji zlatými rezervami.

Na této situaci se rozhodli vydělat dva spekulanti Jay Gould a James Fisk. Uvědomili se, že pokud se jim podaří manipulovat s nabídkou zlata, mohli by na jeho ceně značně profitovat. Tato dvojice začala hromadit zlato s cílem následně uměle zvýšit jeho cenu. Jejich plán byl jednoduchý: omezit na trhu dostupné zásoby zlata, což povede k růstu jeho ceny, a poté prodat své zásoby se značným ziskem.

Aby tohoto cíle dosáhli, museli přesvědčit vlivné osoby, aby vláda nezasáhla a neprodávala vládní zlato na trhu, což by mohlo zničit jejich spekulativní plán. Spekulanti se obrátili na vysoké politické kruhy, včetně prezidenta Ulyssese S. Granta, aby zajistili, že tedy vláda nebude prodávat zlato, dokud jeho cena nevyletí výše.

Krize propuká

Manipulace na trhu skutečně začala fungovat. Mezi srpnem a zářím 1869 vzrostla cena zlata z 135 dolarů na 160 dolarů za tehdy obchodovaných zhruba 4,8 troyské unce (oprava). Tedy během pár týdnů v tu dobu o vlastně extrémních takřka 20 procent. Gould a Fisk tajně doufali, že když cenu zlata dostanou právě nad 160 dolarů, mohou ho začít postupně prodávat a realizovat tučné zisky.

Zlom však nastal 24. září 1869, kdy si prezident Grant uvědomil rozsah spekulativní bubliny a rozhodl se jednat. Nařídil ministerstvu financí, aby prodalo 4 miliony dolarů ve zlatě na otevřeném trhu. Tento krok způsobil okamžitý propad ceny zlata a naprostý chaos na Wall Street.

V ten den, známý jako Černý pátek, se cena zlata propadla. Z hodnoty 160 dolarů za unci, kterou dosáhla ráno, spadla během několika hodin na 130 dolarů. Gould a Fisk, kteří již část svých zisků realizovali, nakonec celkově vyvázli s relativně malými ztrátami, ale mnoho dalších investorů přišlo díky i půjčkám na investice do zlata o celé své jmění. Banky, železniční společnosti a obchodníci byli těžce zasaženi, což vedlo k finanční krizi, která zasáhla celou zemi.

Následky

Krize způsobená Černým pátkem zlata měla dlouhodobé dopady na americkou ekonomiku i finanční politiku. Důvěra ve finanční trhy a federální vládu byla otřesena. Američané začali silněji vnímat nutnost regulace trhu a vládní zásahy do spekulací. Prezident Grant a jeho administrativa byli obviňováni z nedostatečného dohledu nad trhem a z přílišných vazeb na spekulanty.

Jay Gould a James Fisk se stali symboly nekontrolovatelné chamtivosti a spekulací, které vedly k devastaci finančních trhů. Zatímco Gould si i přes skandál udržel své bohatství a vliv, Fisk, který zemřel o několik let později, byl zavražděn v důsledku osobního konfliktu.

Černý pátek zlata z 24. září 1869 se zkrátka stal zřejmě vůbec prvním velkým varovným příkladem toho, jak spekulativní bubliny a manipulace na trzích mohou mít katastrofální důsledky.

Vývoj ceny zlata

Zlato letos patří vůbec k nejvýnosnějším investicím. Od počátku roku si připisuje již více než čtvrtinu, což v posledních letech nemá obdoby. Dnes v úterý 24. září odpoledne vytváří nová historická maxima již v blízkosti hranice 2 650 USD za troyskou unci. Své v cenové podpoře v posledních dnech sehrávají vyhlídky na méně restriktivní měnovou politiku a zvýšená geopolitická rizika, což v důsledku podporuje poptávku po bezpečných aktivech. Jak známo, zlato je považováno za „safe haven“. Připomenout lze každopádně z minulého týdne snížení úrokových sazeb ze strany Fed o 50 bazických bodů spolu s náznaky, že by centrální bankéři mohli provést do konce roku celkově ještě obdobně další redukci. Status zlata jako bezpečného přístavu mezitím dále posílilo rostoucí napětí na Blízkém východě po pondělním izraelském úderu na Libanon, který byl nejsmrtelnějším útokem od války mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, takže již 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.