S ročním přírůstkem 20 tun se ČNB stala 4. největším čistým nákupcem zlata - Rezervy ČNB - Zpráva o vývoji platební bilance 2024

Rezervní aktiva ČNB v roce 2024 pokračovala v růstu, když se meziročně navýšila o 225 mld. Kč (2,8 % HDP), celková hodnota rezerv tak vzrostla na 3,5 bil. Kč (44,3 % HDP). Hlavním hybatelem, který stav devizových rezerv navýšil o 119 mld. Kč, bylo kurzové přecenění způsobené oslabením koruny vůči euru a americkému dolaru. Dalších 79 mld. Kč vysvětlují cenové změny. Stabilním zdrojem růstu zůstal nákup čistých příjmů z EU, jímž ČNB podle dohody s vládou ČR tlumí kurzové dopady čerpání evropských fondů. Oproti tomu výnosy z devizových rezerv už bilanci nenavyšují. Od srpna 2023 je ČNB průběžně odprodává na trhu, přičemž v roce 2024 dosáhl odprodaný objem zhruba 3,4 mld. EUR.

Výnosnost devizových rezerv zůstává na silné úrovni. Vážený průměrný výnos v cizí měně sice klesl na 5,5 % p.a. (7,6 % p.a. v roce 2023), avšak po zohlednění kurzových vlivů se korunový výnos meziročně zvýšil o 0,8 p. b. na 9,5 %. ^[1]

Navzdory mírnému zvýšení indikátorů adekvátnosti devizové rezervy ČNB nadále výrazně převyšují všechny klíčové obezřetnostní hranice (graf 36). Česká republika se setrvale řadí mezi země s nejvyššími devizovými rezervami v poměru k HDP, které poskytují dostatečnou ochranu proti potenciálním platebněbilančním tlakům, resp. krizím (např. náhlý odliv zahraničního kapitálu, prudké znehodnocení domácí měny nebo šoky způsobené neočekávaným růstem cen strategických surovin na globálních trzích).

Graf 36

Devizové rezervy rostly rychleji než indikátory jejich adekvátnosti

Pozn.: Metrika MMF ARA je váženým průměrem vývozu, peněžní zásoby, krátkodobých a dlouhodobých závazků. Krátkodobý zahraniční dluh zde uvádíme podle původní splatnosti a bez vnitropodnikových půjček.

Zdroj: ČNB, výpočet ČNB

Graf 37

S ročním přírůstkem 20 tun se ČNB stala 4. největším čistým nákupcem zlata mezi centrálními bankami

Zdroj: Gold World Council

Struktura rezervních aktiv se loni vyvíjela v souladu s dlouhodobými plány ČNB. ^[2] Zastoupení státních dluhopisů, představující největší složku devizových rezerv, meziročně kleslo z 60 % na 54 %. Naopak význam akciové složky dlouhodobě roste a loni se její podíl zvýšil o více než tři procentní body na současných 22,5 %. ČNB přitom plánuje její další navyšování až na 30 % do roku 2029. Změny nastaly i v měnové struktuře rezervních aktiv. Podíl amerického dolaru a japonského jenu vzrostl na úkor eura ^[3] , kanadského a australského dolaru či britské libry. Tento vývoj odráží novou politiku ČNB, která klade větší důraz na americký trh a přechází od orientace podle měnového složení k přístupu, jenž více zohledňuje podíly jednotlivých zemí na světovém HDP. ČNB také pokračovala v navyšování objemu drženého zlata (graf 37), jehož nákupy byly obnoveny v roce 2023. Podíl zlata na rezervních aktivech vzrostl minulý rok na 3 %, a tvořil tak 51,2 tun. Dlouhodobý cíl centrální banky je navýšit celkové množství drženého zlata na 100 tun do roku 2028.

[1] Viz Výroční zpráva České národní banky za rok 2024.

[2] Viz Výroční zpráva České národní banky za rok 2024.

[3] Podíl eura poklesl přibližně o dva procentní body na 49 % zejména v důsledku oslabení eura vůči dolaru.