Česká národní banka nadále pokračuje v silném tempu nákupů zlata, které tak považuje za důležitý nástroj pro diverzifikace svých devizových rezerv. Ve třetím čtvrtletí roku 2025 totiž ČNB přikoupila dalších 4,9 tuny zlata. Tím zvýšila své celkové zlaté rezervy již na 66,8 tun. Od začátku roku ČNB nakoupila již 15,7 tun zlata, přičemž cílem je dosáhnout hranice 100 tun zlata do roku 2028. Zlato nyní tvoří přibližně 4,9 % celkových devizových rezerv ČNB, jejichž hodnota dosahuje 169,4 miliardy dolarů. Centrální banka na cenový vývoj zlata při svých nákupech příliš nehledí a drží se systematického tempa nákupů. Výrazné zisky z minulých levnějších nákupů už nyní ČNB přinesly výnos okolo 55 miliard korun. Většina zlatých rezerv ČNB je pak uložena v trezorech britské centrální banky (BoE). Ve třetím čtvrtletí letošního roku pak ČNB nakoupila už na 4,9 tuny zlata. Hodnota zlata v září činila tudíž 8,2 miliardy dolarů. Více se k tomuto aktuálnímu tématu dozvíte v následující řádcích.
Jaký je celkový objem zlata v českých rezervách a jaké nejspíš budou další kroky ČNB?
Celkový objem zlata v jejím držení tak ke konci září dosáhl již rekordních 66,8 tuny. To odpovídá přibližně 172,4 miliardám korun. Celkový objem devizových rezerv ČNB dosáhl 169,4 miliardy dolarů. Zlato momentálně tvoří přibližně 4,9 % celkových devizových rezerv české centrální banky. Nákup zlata Českou národní bankou je tedy součástí dlouhodobé strategie banky pro diverzifikaci svých devizových rezerv. Dle ČNB pak zlato pomáhá snižovat rizika díky tomu, že jeho cena se nevyvíjí stejně jako ostatní aktiva. Od začátku letošního roku centrální banka nakoupila již 15,7 tuny zlata a nákupy probíhají pravidelným tempem přibližně pět tun zlata za čtvrtletí. A i když cena zlata minulý týden překročila hranici 4 300 dolarů za trojskou unci, tak ale ČNB ani při svých nákupech na cenu zlata nehledí a svou premisu nákupů zlata tak obdobným tempem kvartál co kvartál splňuje. Hlavní premisou nákupů zlata Českou národní bankou je tudíž zmírňovat výkyvy ve výsledcích jejího hospodaření.
Předešlé nákupy zlata za výrazně nižší ceny se pak české centrální bance už dnes významně vyplácí, jelikož ČNB v posledních delších měsících na zlatě “vydělala” přibližně okolo 55 miliard korun. Dle členů bankovní rady ČNB se nejedná o spekulaci, ale o systematický krok k větší finanční stabilitě. Dá se tedy předpokládat, že nejen s výnosy z investice do zlata bude ČNB následně operovat velmi opatrně a zároveň efektivně. Zlato pak v rezervách České republiky čili v trezorech České národní banky ale zdaleka není uloženo všechno. Část zásob zlata se sice nachází v Česku, většina zlatých cihel je ale uschována v mimo naší zemi. Nejvíce zlata ČNB drží tím pádem v trezorech britské centrální banky (BoE), konkrétně v trezorech londýnských útrob. Některé zlaté zásoby ČNB rovněž půjčuje i jiným centrálním bankám, a to pochopitelně za úrok.
Jak nákupy zlata Českou národní bankou vypadaly v minulosti?
Pro představu historicky měla ČNB po rozpadu Československa v roce 1993 celkem 63,3 tuny zlata. Dlouho neohrožený rekord tak přetrval několik dekád, a to tedy až do nedávna, kdy se ČNB svými stabilními a poměrně mohutnými nákupy tohoto drahého kovu začala přibližovat 65ti tunám zlata ve svých rezervách. Nicméně v roce 1998 se tehdejší bankovní rada ČNB rozhodla pro odprodej značné části zlatých zásob. Po tomto kroku zůstalo následně v rezervách ČNB pouze na 14 tun zlata. Nejnižší úroveň zaznamenala Česká centrální banka v roce 2019, kdy vlastnila pouze 8 tun zlata. Což i s odstupem několika let můžeme považovat poměrově k ostatním aktivům držených v devizových rezervách za jednu z nejmenších zásob zlata v naší novodobé historii.
Zejména pak ve srovnání s nedávnou dobou, kdy ČNB pod vedením nynějšího guvernéra A. Michla začala nakupovat zmíněných zhruba 5 tun zlata každé tři měsíce. Během šesti měsíců tak ČNB nejen vytvoří, ale ještě o 2 tuny převýší celkovou zlatou rezervu naší země z této ještě nedávné doby. V posledních přibližně pěti letech ale i v konotacích nejistých a těžších časů dochází k postupnému a od roku 2023 i k poměrné masivnímu navyšování nákupu zlata. Tyto kroky započala ČNB již od roku 2023, kdy byla cena zlata na výrazně nižších hodnotách. Guvernér A. Michl se již dříve nechal slyšet, že do roku 2028 by ČNB mohla navýšit své zlaté rezervy už na 100 tun zlata.
Současná data ohledně inklinace ČNB k tomuto drahému ze strany ČNB tedy představují návrat k historickým hodnotám, a dokonce i k jejich zmiňovanému překonání. Zlato se tak opětovně jako v dřívějších dobách stává klíčovou a nezanedbatelnou součástí devizových rezerv ČNB. To potom v době, která se v posledních pěti letech z ekonomického, energetického, ale i humanitárního hlediska zejména v euro-atlantském světě nedaří právě nejlépe. To pak zejména velice markantně v kontextu dnes často a tolik vzpomínané předchozí dekády. Cena zlata tak v důsledku nejistot stoupá na ceně, jelikož zlato i z tohoto důvodu dokupují další velcí investoři a institucionální účastníci trhu.
Co či kdo tedy cenu zlata zvyšuje, a které konkrétní entity tento kov aktuálně preferují?
To pak především jak z řad centrálních bank, gigantických celosvětových správců aktiv a velkých fondů, tak i ze strany velkých komerčních bank. To právě v nejistých dobách jako je potenciálně citelné zmírnění růstu na akciových trzích, možná recese či i možný návrat inflace. I doby chaosu čili konkrétně v době obchodních válek a cel a v neposlední řadě i v napjaté doby (války, napětí mezi státy a dlouhodobé konflikty) mají na poptávku po drahých kovech obecně obrovský vliv. Podrobněji popisovaná cesta v rámci nákupů české centrální banky, pak ale není jediná. Trend těchto nákupů totiž pokračuje celosvětově. Vůbec nejmasivněji ze všech centrálních bank světa od začátku tohoto roku nejvýrazněji dokupuje zásoby zlata polská národní banka (NBP).
Ta tak v duchu i jiných opatření státu, zejména velmi často zmiňovaného silného vyzbrojovaní, se na jistotu bezpečného přístavu v podobě zlata velmi spoléhá. Takovéto kroky centrálních bank po celém světě se ostatně na cenách zlata nezanedbatelně projevují. Dle předběžných odhadů i velkých světových bankovních domů může zlato ještě v tomto roce překročit magickou hranici 4 500 dolarů za trojskou unci, s tím, že již ke konci minulého týdne se cena zlata přehoupla přes 4 3800. Tento týden ale hodnoty zlata opět poklesla, a to pod 4 200 dolarů za trojskou unci. Obdobně jsou na tom i další drahé kovy jako je stříbro, které minulý týden atakovalo hranici 53 dolarů za trojskou unci, či i platina.
Petr Špirit
Aktuálním vývojem nejen na finančních trzích se zabývá více než devět let. V rámci analytické činnosti se ve společnosti Bidli specializuje především na nemovitostní a hypoteční trh, energetiku a investice. Rovněž se věnuje i akciovým a komoditním trhům a monetární politice. Pravidelně k těmto tématům a odvětvím píše články a zpracovává analýzy, které jsou následně publikovány.
Několik delších let pak působil u jedné ze známých velkých brokerských společností. Zároveň byl u zrodu vícera ekonomických pořadů a zpravodajství.
Bidli je česká společnost, která nabízí komplexní služby v oblasti realit, financování bydlení, výstavby rodinných domů a energetických řešení, včetně fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Díky vlastní síti specialistů dokáže klientům zajistit celý proces – od hledání nemovitosti až po její vybavení a pojištění.
Vizí společnosti je zjednodušit cestu k modernímu a udržitelnému bydlení. Klienti mají přístup k poradenství v oblasti hypoték, investic i energií, a to vše pod jednou střechou. Bidli staví na transparentnosti, dostupnosti a inovacích, které lidem pomáhají žít lépe.
Více na www.bidli.cz/
RSS Zlato
