Zlato poprvé v historii překonalo hranici 5 000 USD

Cena zlata v pondělí poprvé v historii překonala symbolickou hranici 5 000 dolarů za trojskou unci. Tento historický milník přichází po týdnech vysoké volatility vyvolané diplomatickými rozbroji mezi USA a jejich spojenci, ale také eskalací kolem Íránu i Ukrajiny. Nacházíme se v bublině drahých kovů, nebo sledujeme začátek nového měnového řádu?

Vzestup cen zlata byl v posledních dnech primárně poháněn eskalací geopolitického napětí. Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit vysoká cla na evropské spojence, politické šachy v Davosu a hrozba cel na Kanadu opět znejistily investory. Trump ukazuje, že když selžou diplomatické kanály, následuje ekonomický nátlak. To vše okamžitě nasměrovalo investory ke zlatu jako k tradičnímu bezpečnému přístavu.

Zájem o investice do zlata v posledních letech v Česku prudce vzrostl. Podle údajů z průzkumu Retail Investor Beat společnosti eToro v současné době investuje do zlata 49 % českých drobných investorů a 27 % všech respondentů začalo do zlata investovat v posledních dvou letech.

Důležitějším faktorem ale může být poptávka centrálních bank a trend dedolarizace. Centrální banky a velcí správci aktiv již druhým rokem systematicky snižují svou expozici vůči americkým státním dluhopisům a dolaru. Když Washington využívá ekonomické nástroje jako páku proti svým partnerům, zlato se stává jediným skutečně neutrálním rezervním aktivem v kontextu změny globálního měnového řádu.

Aktuální situace ve světě naznačuje, že by zlato mohlo dále růst, i když vývoj už není tak jasný, jak v minulém roce. Ačkoliv tempo nákupů centrálních bank a vstup nových drobných investorů na trh zlata by mohl v tomto roce oslabit, nejdůležitějším hnacím motorem cen zlata je snaha centrálních bank diverzifikovat své rezervy. A to hned z několika důvodů, přičemž žádný z nich není zrovna pozitivní.

Rozhodujícím faktorem byl bezprecedentní krok zmrazení ruských aktiv členy G7 v roce 2022. To donutilo státy pochybovat o bezpečnosti jejich rezerv v cizích měnách. Zlato se tak v očích centrálních bankéřů stává jedinou alternativou k fiat měnám, která dokáže uchovat hodnotu i v době nedůvěry mezi spojenci.

Poté, co Donald Trump vyhrál volby v Americe a rozpoutal obchodní válku tyto tlaky výrazně zesílily. Vyvstala tak důležitá otázka: „Pokud nemůžete svému spojenci věřit v obchodě, můžete mu svěřit své devizové rezervy?“ Podívejme se například na Německo. Bundesbank nedávno vyzvala k navrácení zlata do vlasti s tím, že je příliš „riskantní“ ponechat ho v USA pod současnou administrativou.

Trump v posledních týdnech aktivně ničí důvěru mezi světovými velmocemi. Čínská centrální banka, jeden z největších držitelů amerických dluhopisů, například agresivně diverzifikuje směrem ke zlatu, aby snížila svou závislost na USA. Jde tedy o strukturální faktor, vliv hrozící změny světového finančního řádu, který bude pravděpodobně dlouhodobě tlačit na růst cen zlata.

Je však nutné počítat s tím, že po tak strmém vzestupu mohou přijít výrazné korekce. Na trh v poslední době vstoupilo velké množství drobných investorů a spekulantů, jejichž rychlé výprodeje mohou zvýšit volatilitu.


Jakub Rochlitz, investiční analytik eToro pro Českou republiku