Těžaři pod tlakem: prudký propad zlata tlačí na jejich marže

Před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě dosahovalo zlato až 5 500 dolarů za unci. S několika týdenním trváním války v Íránu se ale investoři začali žlutého kovu setrvale zbavovat a historická maxima jsou tatam. Je tak testována neotřesitelná pověst zlata jakožto bezpečného přístavu. A s ním dostávají zabrat i akcie těžařů, které obvykle fungují jako „páková sázka“ na vývoj ceny zlata. V rostoucím cyklu jejich hodnoty vystřelí nahoru, v korekci však padají ještě rychleji.

Od vypuknutí íránské války odepsalo zlato zhruba čtvrtinu své hodnoty. V pondělí ráno se cena pohybovala kolem 4 250 dolarů za unci a až dopolední prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o jednáních s Íránem pomohlo zlatu odrazit se alespoň k 4 450 dolarům.

I tak se jedná v poměrně krátké době (první americko-izraelské útoky na Írán proběhly koncem února) o prudký sešup, což se momentálně projevuje i rostoucím tlakem na marže těžebních firem, protože zatímco klesající cena zlata snižuje jejich příjmy, tak energetický šok způsobený válkou zároveň zvyšuje jejich vstupní náklady, upozorňuje server CNBC.

Příkladem budiž VanEck Gold Miners ETF (sledující těžaře), který loni vzrostl téměř o 200 procent, avšak od začátku letošního roku odepsal přibližně 27 procent a zatím nenaznačuje známky obratu. Podle analytiků se zkrátka výhled pro celý sektor v posledních týdnech výrazně změnil.

„Je zajímavé sledovat reakce v komoditním sektoru na energetický šok i geopolitickou událost. Kombinace obojího a zvýšená nejistota pravděpodobně vede část investorů k úpravám alokace a vybírání zisků, zejména u menších firem,“ řekl CNBC Rob Stein, šéf výzkumu v oblasti zdrojů v Macquarie Capital.

Podle Russe Moulda z AJ Bell představují vyšší ceny energií pro těžební společnosti „reálnou hrozbu“ pro marže. „Viděli jsme to v letech 2006–07, kdy celkové výrobní náklady prudce vzrostly,“ připomněl.

Makroekonomická nejistota

Samotné zlato je čistou komoditní investicí, nicméně akcie těžařů nesou dodatečné riziko vyplývající z akciových trhů, které je v prostředí rostoucí volatility stále výraznější.

„Těžaři jsou velmi citliví na ekonomické šoky, což vysvětluje současný ústup investorů. Bez zlepšení sentimentu a obnovení důvěry v globální růst je nepravděpodobné, že by se těžaři vrátili na býčí trajektorii,“ má jasno Michael Field, hlavní akciový stratég ve společnosti Morningstar. Dodal, že část investorů vybírá také bohaté zisky z aktiv, jež v posledních letech výrazně posílila.

Oslabení zlata pak zapadá do širšího risk-off sentimentu. Konflikt v Íránu posiluje obavy z inflace i z dalšího růstu cen energií. Vyhlídka na vyšší úrokové sazby, které by centrální banky mohly využít k boji s inflačními tlaky způsobenými válkou, navíc zvyšuje atraktivitu státních dluhopisů na úkor drahých kovů, jež nenesou žádný výnos.