Asijské banky chtějí zlato

Ačkoliv jsou na trhu zlata signály o zvyšování zlatých rezerv ze strany asijských bank, zatím trhu dominují výprodeje z Evropy. Podle středečního prohlášení japonského ministra financí Sadakazu Tanigakiho země změní strukturu devizových rezerv a v rámci nich objem zlata. V současné době dosahují 765 tun, což odpovídá 24,6 milionům trojských uncí, nebo-li 1,5 % devizových rezerv. Světový průměr přitom dosahuje 10,9 %. Jestliže by se Japonsko skutečně rozhodlo vyrovnat krok se světem, muselo by nakoupit 148 milionů trojských uncí, tedy 4 616 tun zlata. Tento objem je ale ekvivalentem dvouleté světové těžby. Z toho plyne, že pravděpodobnost rychlého navýšení je nízká, zato lze očekávat dlouhodobé nákupy menšího množství. V podobné situaci jako Japonsko je i Čína. Její zlaté rezervy dosahují 600 tun. Aby obě země zvýšily rezervy na světový průměr, budou muset nakoupit 242 milionů uncí, tedy 7 530 tun. Jestliže by se rozhodly následovat Evropskou centrální banku, jenž drží ve zlatě 15 % rezerv, musely by nakoupit 351 milionů uncí, tedy 10 921 tun. Mezi další země, které naznačily, že chtějí nakupovat zlato patří Rusko, to ale prohlásilo, že chce počkat na lepší cenu. Při hodnocení dlouhodobého vývoje zlata bychom tedy měli spíše než na očekávané prodeje německé centrální banky, případně na jiné nečekané prodeje sledovat Asii. Tam se bude rozhodovat o dalším vývoji žlutého kovu.